Dětská jóga není nuda

Naše děti žijí v uspěchaném světě rodičů, pod tlakem školy, pravidelných kroužků, sportů, videoher, počítačů a nákupních středisek.  Většinou tyto vlivy nevnímáme jako stresujícími pro naše děti, ale ony opravdu často jsou. Toto rušné tempo života může mít zásadní negativní vliv na vrozenou a přirozenou radost dětí.

Jóga pomáhá v boji proti těmto tlakům. Pokud se děti naučí techniky pro rozvoj vlastního zdraví, relaxaci a snižování vnitřního napětí, mohou projít životními výzvami s větší lehkostí. Správně prováděná jóga v raném věku podporuje zdravý tělesný vývoj a může vyrovnat nepříznivé účinky nadměrného sezení. Jóga rozvíjí tvořivost, představivost, soustředění a pomáhá k lepšímu sebepoznání a přijímání sebe i druhých.  Pomocí jógy a relaxace lze snižovat úzkosti, deprese a dokonce zlepšovat školní prospěch. V souvislosti s jógou děti přicházejí do společnosti lidí, kteří v naprosté většině žijí zdravě a odmítají návykové látky a násilí. Podpora spolupráce a soucitu s jinými dětmi, místo opozice, je skvělý dar, který můžeme našim dětem dát. Jóga dětem přináší obrovské výhody. Fyzicky zvyšuje jejich pružnost, sílu, koordinaci a uvědomění si svého těla. Pozornost je zaměřena dovnitř a převažuje soustředěný klid. Když jogíni začali praktikovat ásany, žili v těsné blízkosti s přírodou a inspirovala je ona sama. Děti mají tedy k józe velmi blízko. Velmi rády napodobují pohyby a zvuky přírody a dostávají se do role jiného tvora nejen pozicí, ale prožívají i pocity jejich síly, chování a moci.  Děti jógu necvičí – ony jsou jóga.

Jógu bychom měli cvičit v hezky upravené a dobře vyvětrané místnosti. Teplota by měla být přiměřená pro odpočinek a oděv by neměl bránit pohybu. S dětmi můžeme cvičit na podložkách nebo na koberci.  Cvičíme bez obuvi, děti v ponožkách. Na závěrečné uvolnění, můžeme děti přikrýt pokrývkou. V MŠ je výhodné zařadit jógu před dopolední svačinou. V ZŠ se přizpůsobíme vyučovacímu procesu. Důležité je, aby nás během cvičení nikdo nerušil. Kromě jógových pozic, což je stupeň ásana, bychom se s dětmi měli zabývat i doporučením a varováním Jama a NIjama dle Pantandžaliho osmistupňové jógy. Jama nás učí kladnému postoji k ostatním. Nijama nás vede k rozvoji kladných stránek osobnosti. Je vhodné začlenit vždy nějaké doporučení do příběhu, který dětem vyprávíme. Můžeme si vzpomenout na jakoukoliv klasickou pohádku, kde dobro vítězí nad zlem. Skromnost, pravdivost a odvaha bývají odměněny, naopak ubližování a lhaní bývá potrestáno.

Jak již bylo zmíněno, dětská jóga se liší od jógy pro dospělé.  S dětmi nesetrváváme staticky v jednotlivých ásanách , ale cvičíme dynamicky a raději pozici zopakujeme. Střídáme posílení a uvolnění.  Vždy zařazujeme dechová cvičení, která vedou k dýchání nosem a rozvoji hrudníku. Napodobujeme zvuky a hlasy zvířátek. Děti jsou nadšeny, pokud jim dáte možnost nahlas mňoukat jako kočka, štěkat jako pes, řvát jako lev nebo houkat jako sova.  V józe máme i možnost hravou formou se věnovat nožní klenbě. Chodíme po špičkách patách, po vnějších hranách chodidel, sbíráme prsty kamínky a tužky. Snažíme se o komplexní cvičení, které vede k rozvoji koordinace a vytváření správných pohybových stereotypů.  

Podle Pavla Hájka lze lekci jógy rozdělit na úvodní přeladění, přechodový prvek, úvodní uvolnění, vlastní cvičení, závěrečné uvolnění a ukončovací prvek.

Průběh vlastního cvičení odvíjíme podle toho, v jaké náladě děti přicházejí.  Pokud jsou neposedné a nesoustředěné, začneme dynamickou pohybovou hrou. Necháme děti mluvit, nesnažíme se je tišit. Touto fází je úvodní přeladění.  Přechodovým prvkem nazýváme pozdravení a přivítání se s jógou.  U dětí je vhodné uvítání neměnit.  Následuje úvodní uvolnění, které můžeme zařadit pouze dle situace. Povídáme si s dětmi a postupně rozhýbeme končetiny, můžeme pozorovat dýchání. Při vlastním cvičení potom řadíme předklony, záklony, kroužení, protahovací cviky, posilovací cvičení, oční cviky, složitější koordinační cviky. V této řadíme cviky jako napodobování zvířat, rostlin nebo činností, abychom udrželi dětskou pozornost. Děti necháváme tvořit. Když je to možné, napodobujeme zvuky – déšť, vítr, listí, hlasy zvířat, protože vydávání zvuků děti uvolňuje. V závěrečném uvolnění můžeme dovyprávět náš příběh nebo vyprávíme relaxační pohádku. V závěru děti pozvolně aktivujeme. Ukončovací prvek je zase náš závěrečný rituál, který si zvolíme a s dětmi se rozloučíme. Toto rozdělení je doporučením, ale nemusíme se ho striktně držet. Většinou uvidíme sami, jak se nám lekce odvíjí a necháváme kreativitu a iniciativu dětem.

Aby pro děti byla jóga zajímavá a u dětí udrželi pozornost, na lekci si připravíme povídání o zvířátkách, které napodobujeme nebo pohádku, povídku, bajku. Děti mají rády básničky, písničky. Můžeme zařadit i malé hudební nástroje a lekci oživit tímto způsobem. Přemýšlejte o sobě jako zprostředkovateli spíše než o učitelovi. Nechte děti tvořit, vyjádřit se, zkoumat.