Praxe ashtanga jógy v souladu se sebou samými
 
Ashtanga jóga není pouze o fyzickém praktikování pozic (ásan), ale jedná se o ucelený systém pracující jak s fyzickou, tak i duševní úrovní těla. Je tvořena osmi [ashta] údy [anga]. Jsou to: pravidla [yama], disciplína [niyama], pozice [āsana], dech [prāṇāyāma], odtažení smyslů [pratyāhāra], koncentrace [dhāraṇa], meditace [dhyāna] a splynutí [samādhi]. Pattabhi Jois říkával, že první čtyři stupně jsou vnější a nejtěžší, další čtyři jsou vnitřní a přijdou samy.
 
Téměř každý začíná svou jógovou cestu fyzickou praxí a pomocí pravidelného praktikování ásan ve spojení s přirozeným hlubokým dechem a ukotvením pohledu poznává pozvolna své tělo a učí se mu naslouchat. S tím si mnozí z nás vystačí na dlouhou dobu, avšak je dobré mít alespoň základní povědomí o morálních pravidlech a doporučeních yama, niyama a začlenit je do svého života.
 
Z mých vlastních zkušeností, ať už jako studenta či učitele ashtanga jógy, jsou pro fyzickou praxi velmi důležité neubližování (ahimsa), pravdomluvnost (satja) a nepřipoutanost (aparigraha), jež patří mezi morální pravidla (yama).
 
Ahimsa Ahimsa znamená nenásilí, a to jak vůči ostatním, tak hlavně vůči nám samotným. Ať už na fyzické či psychické bázi. 
 
Ve vlastní praxi se asi mnozí z nás setkali s pocitem, že jsme v různých pozicích chtěli jít dál a dál. Byli jsme netrpěliví a tlačili naše těla, kam ještě nebyla připravená, a páchali jsme tak násilí vůči sobě samotným. Lidé začínající s ashtanga jógou, obzvláště ti houževnatí, občas cítí potřebu si přidávat pozici za pozicí, aby mohli brzy praktikovat celou sérii. Avšak ke konci jsou obvykle dosti unavení a cvičení rychle přidávaných pozic, ve kterých se sotva „udrží“, má s praktikováním jógy pramálo společného.
 
V těchto chvílích je dobré mít na paměti toto pravidlo a nepáchat násilí na nás samotných. Vždyť na jógu máme celý život a není potřeba nic uspěchat, někam se hnát. Když si dovolíme tento „luxus“, tělo se nám za to odvděčí a možná o to rychleji budeme praktikovat celou první sérii, či se dotkneme čelem našich kolenou. Avšak v józe není podstatné, kam smotáme naše tělo.
 
Satja Satja znamená pravdomluvnost. Opět jak vůči ostatním, tak zejména k nám samotným. 
 
Z pohledu praxe si občas neumíme přiznat pravdu v tom, že to například dnes nejde, že je tělo unavené a místo celé praxe by mnohem více uvítalo jen pozdravy slunci, relax a odpočinek. Někdy je pro nás obtížné si přiznat pravdu, že holt v dohledné době si ty nohy do lotosu nesvážeme, budeme se o to silou pokoušet a opět jsem tady u nenásilí. Ale to také neznamená, že bychom na tom neměli pracovat.
 
Aparigraha Aparigraha znamená nepřipoutanost, ale také nelakomství, nehrabivost. 
 
Ve fyzické praxi se asi nesetkáme s tím, že bychom byli lakomí a nechtěli někomu jinému ukázat pozici, ale i to se může stát. S čím se však mnozí z nás můžou setkat, je připoutanost. Jsme například zvyklí nějakou pozici provádět určitým způsobem a i když nám učitel ukáže jinou variantu, tak se té své verze nechceme vzdát. Ani danou variantou pořádně nevyzkoušíme a nezjistíme, jestli by nám časem neseděla více.
 
Zejména však můžeme lpět na tom, „kam jsme to už dotáhli v naší praxi“. Obzvlášť po nějakém zranění máme tendenci se pustit do praxe, jakoby se nic nestalo. Stejně tak po delší pauze, když jsme například cestovali nebo se věnovali jiným činnostem. Nejraději bychom hned vše dělali jako předtím. V hlavě se nám může honit ledasco - vždyť jsem tomu věnoval/a tolik času, abych si dal/a nohy za hlavu, přece teď nebudu začínat od začátku. Mluvím z vlastní zkušenosti, jen se nejednalo o nohy za hlavou, ale kompletně celou praxi. Tyto chvíle pak nahrávají objevování hlubších aspektů fyzické praxe.
 
Připoutaní k tomu, co bylo nebo by být mohlo, tlačíme opět naše tělo, kam ještě není připravené. A jsme opět tam, kde jsme začínali, u nenásilí. Ale k tomu, abychom si přiznali, že holt musíme začít od „začátku“, je potřeba být pravdomluvný sám k sobě, bez pravdomluvnosti to nelze.
 
Závěrem Zařazením těchto tří pravidel do naší fyzické praxe ochráníme sami sebe před zbytečnými zraněními a budeme si ji více užívat a radovat se z ní. Navíc, když se je naučíme aplikovat na podložce, časem se nám promítnou i do našeho osobního života. Budeme k sobě více upřímní, nebudeme tolik připoutáni k minulosti, budoucnosti, věcem či osobám a budeme páchat méně násilí vůči sobě samotným. A i tom by měla být jóga.