Položili jste si někdy otázku: „Jak to, že se jiní dostanou do pozice, tak lehce?“ nebo „Jak je možné, že jiní co necvičí tak často jako já, se dokáží složit do pozice daleko lépe jak já?“ Možná, že se dostatečně nevěnujete sami sobě. Jógová praxe je o Vás. Ani máma, ani trenér, ani šéf v práci to za Vás neodcvičí. Dopřejte si několik minut koncentrované pozornosti k sobě samé/mu.

Pantanjali ve svých sůtrách píše, že pozice (asana) by měla být pevná a pohodlná (sthira – sukham). Pevnost má mnoho forem a pohodlí snad ještě víc podob. To co pro jednoho může být na hranici pevnosti je pro jiné teprve začátkem. Někdo se cítí pohodlně, když visí za lano vysoko na skalách a jiní potřebují gauč a příjemný film, aby se uvolnili. Je zcela logické hledat v jednotlivých ásanách naši osobnost. Proto ji předcházejte a pozorujte sami sebe.

Flexibilita svalů, vazů a kloubů je částečně určena genetikou. Hraje velkou roli v jógových ásanách. Mění se nejenom s ohledem na náš věk, ale i během dne. To co se nám daří večer po práci, se nemusí podařit hned z rána. Pojmy, jako snadné nebo těžké jsou proto relativní. Vhodné je uvědomit si také rozdíl mezi mobilitou, kdy zvednete nataženou nohu před sebe, a flexibilitou, kdy si pomůžete a nohu přitáhnete kolenem až na hruď. Pokud chcete zvyšovat vaši flexibilitu je nutné tělu ale i Vašemu vědomí dopřát čas. Síla či urputnost zde nemá prostor, ale je vždy přítomna zranění.

Síla je vyžadována pro většinu ásan. Obzvláště těch, které vyžadují aktivní tlak nebo tah. Mnozí z nás však zapomínají na zlatou střední cestu. V józe to znamená, že se snažíme najít především rovnováhu mezi naší myslí, duchem a tělem. Síla potom nejvíce funguje, když ji najdeme uvnitř nás a „podepřeme“ tak sami sebe místo našeho těla.

Rovnováha je základním pravidlem v přírodě. Co jde nahoru, musí jít i dolů. Všechno má své protiklady Yin a Yang, černá a bíla, muž a žena. Když se zaměříme na hledání rovnováhy mezi flexibilitou a sílou, tak objevíme úžasnou cestu a vzpomene si jaké je to si zase hrát. S rovnováhou je bezesporu spojen dech. Při rovnováze proto nejvíce pozorujte svůj dech a tělo se o sebe postará už samo.

Technika je něco jako návod, nebo spíše projevení respektu k našemu tělu a jeho funkcím. Spočívá to v tom, že nebudeme nutit dělat svaly nebo klouby to k čemu nebyly stvořeny. Nejčastějším indikátorem, toho že se k něčemu nutíme je bolest. Pokud ji ucítíme, měli bychom se spíše naučit říkat „JÉ“ než „AU“. Raději býti překvapeni z našeho objevu než zklamáni z omezení. Technika vyžaduje znalost našeho těla. Všech devíti systému a z pohledu ásanové praxe především toho pohybového. Nezapomínejte ale, že během praxe musíme dýchat a srdce nechat bít.

Sebedůvěra nebo také sebe uvědomění. Je základním předpokladem kvalitní praxe. Ať už praktikujete z jakéhokoliv důvodu (zdraví, kondice, estetika těla, moderní trendy) buďte k sobě upřímní. Respektujte to, s čím přicházíte na podložku. A pokud se rozhodnete, že se chcete někam posunout, tak to čiňte pomalu a s nadšením. Nebuďte příliš urputní. To stresuje. Stres je důležitý pro přežití, ne pro žití. Jinými slovy ásanu, která je pro Vás výzvou zkuste jednou. Pak si dejte pauzu a zkoušejte pomůcky, komunikujte s ostatními, hledejte motivaci. A hlavně pamatujte, smích vždycky zažene frustraci.

Body type představuje fyzický základ naší praxe. To jak jsme rostlí, to jak jsme nastavení. Až pokud se nám podaří respektovat náš fyzický stav na počátku praxe, tak teprve tehdy s ním můžeme něco udělat. Společně s typem Vaší postavy je nezbytně spojená vaše osobnost, která se do těla projevuje skrze EGO. To má mnoho forem. Existují předpoklady, že cílevědomí lidé jsou fyzicky vyvinutější, ale není to zásadou. Maratonci musejí být také odhodlaní a znalí a přesto jsou menší fyzické konstituce. Snít můžeme o skvělé postavě, ale když na ní začneme skutečně pracovat, tak jdeme od lehčího směrem k obtížnějšímu.

Začněte tedy tam, kde jste. Rozhodněte se, k čemu chcete směřovat. Neznamená to, že k tomu chcete dojít, třeba jen potřebujete jít na chvíli cestou něčeho jiného. Neznamená to, že jdete bez cíle. Znamená to, že jste si vybrali. Že jste ochotni objevovat neznámé.

Inspirováno knihou Pioneering Vinyasa Yoga: The Adventure and Daily Practice, napsanou Dougem Swensonem v roce 2018.