Před časy se učení jógy předávalo výhradně z učitele na žáka. Začít praktikovat jednotlivé ásany vyžadovalo nejen najít učitele ale hlavně ho přesvědčit, že jste vhodný student. Váš příběh musel být silný, nebo bylo nutné použít jiné trumfy. Oproti tomu začít s jógou v současnosti je velmi jednoduché. Řeknete si, že to chcete. Zjistíte, kdy máte čas a už jen na internetu najít lekci v nebližší vzdálenosti. 

První kontakt je v naší společnosti považován často za rozhodující. V novém prostředí vnímáme nejvíce. Všímáme si detailů ve studiu. Hodnotíme design a lidi, kteří na lekci přišli s námi. Snad poznáme i známou tvář. A co je asi nejdůležitější necháme se často poprvé vést někým, koho vůbec neznáme, a to doslova do krkolomných pozic. Co nás vede k takovému chování? 

Na rozdíl od jiných pohybových aktivit, kde se zaměřujeme na sílu, linii těla, kondici nebo trend. Jóga poskytuje něco víc. Skrz fyzickou praxi se zaměřuje i na osobnostní aspekt. Nelze říci, že by to ostatní aktivity nedělaly, ale jóga je založena na poznávání svého já. 

Učitel, kterého si vybereme jako průvodce naší první jógové praxe, nastaví laťku. Vytvoří prvotní představu toho jaká jóga je. Nastaví představu o fyzické praxi, ale také se dotkne našeho vnitřního já. Jiné sportovní aktivity začínají „warm upem“, protáhnutím, samotným výkonem a potom se jde domů. Jóga se mimo předchozí cíleně dotýká i naše vnitřního já. Zatím co na trenažéru můžete, číst knihu, poslouchat hudbu nebo sledovat zahraniční zpravodajství. V józe vás vyzvou ať sledujete sebe. Lektoři vás pozvou ať se na chvíli odpoutáte od okolního světa a jste sami se sebou. A právě v těchto chvílích se dá ledacos najít, změnit či ovlivnit. 

Student, žák, praktikant, zvědavec nebo jen někdo, kdo se na lekci octl náhodou se chtě nechtě musí rozhodnout. Zůstanu a přetrpím to, nebo to prostě zkusím. Prvotní kontakt je pro mnohé častým zklamáním. A jiní se zase radují, že objevili něco nového či neskutečného. Každý to vnímá jinak, protože každý hledá úplně něco jiného. Na lekci se většinou sejde bohaté spektrum praktikantů, kteří nejen že pocházejí z jiných míst, ale i jinak myslí, vnímají a ze zásady mají jinou náladu a očekávání. 

Může to vypadat jako heroický výkon. Lektor musí nastavit lekci tak, aby vyhověla všem. Ale opak je pravdou. Cesta je důležitější než cíl. Ať už jdeme za čímkoliv, tak to společné co máme je chuť tam dojít. Tedy absolvovat tu cestu a třeba si ji i užít. 

Problémem jsou očekávání. Chci, aby byl vysoký. Musí mě bavit. Bude vědět jak zacházet s mým zdravotním omezením? Dneska potřebuji hudbu, která mě nakopne. Rozhodně nechci dělat stoje na hlavě. Nechci být vzadu v rožku. Mám nový top a chci být uprostřed. Často si s sebou do studia přineseme překážku. Někdy ji třeba ani nemáme v úmyslu překonat. Podvědomě si můžeme vytvořit velké očekávání, které může být naplněno jen velkou odezvou. 

Jóga sútra (1.12) se zabývá principem abhyasa a vairagya. Vykládá o praxi a schopnosti nepřilnout k drobnostem kolem. Za praxi lze považovat cokoliv. Fyzickou nebo i mentální činnost. Jedná se o jistý zvyk, který prostě děláme. Může to být i rozhovor s učitelem. Tyto činnosti v nás vyvolávají pocity na které jsme nuceni reagovat. Důležité je na těch pocitech neulpět a prostě jen něco dělat. Nelpět na drobnostech, jako je hlas lektora, nebo i jeho osobnost. Vůně, barvy a komfort ve studiu mohou být také velkým lákadlem. A to ať už v dobrém slova smyslu, nebo naopak. 

Pro pochopení si představme louku a na ní motýla. K létání mezi květinami, musí používat obě křídla. Čím víc létá tím víc sílí a najde víc potravy. Motýl je na potravě závislý. K získání potravy musí využít křídla, ale musí si najít také čas na odpočinek. Jinak neustálou honbou za nektarem dojde k vyčerpání a začne chřadnout. Jeho potřeba se nasytit a pocit plného žaludku se stane jeho zhoubou. Proto se 

motýl občas musí věnovat odpočinku. Je to ironie, že se sám musí hlídat, aby nebyl závislý na tom co ke svému životu nutně potřebuje. Asi je vhodné se na chvíli zastavit a trošku poodstoupit. Spatřit tak svět v širších souvislostech. Uvidět jiné motýli, kteří by mi mohli pomoci. Najít jiné květy, které jsou naplněny jinými chutěmi. Navštívit nová místa, která poskytnou nové zkušenosti. Vystoupit ze své komfortní zóny a stát se na chvíli dobrodruhem. 

Ať už si vybíráme lektora, studio, typ jógy nebo i čas naší praxe jakkoliv. Každá zkušenost nám poskytne nový nadhled. Nejlepší je vyzkoušet si sledovat, nebo zažít rozdíl. Tak se naučíme nejvíce. Sprinteři, kteří trošku poleví tempu mohou lépe procítit dech. Nebojácní, kteří zkusí vylézt na věž uvidí svět z větší perspektivy. Tím, že přerušíme stereotyp a jednou za čas zkusíme něco nového objevíme i kus sebe. 

Lektor jógy by neměl dělat nic jiného než nám poskytnou možnosti. Ukázat nám paletu barev a nechat nás, si zvolit. Stát se našim společníkem a po čase i trošku průvodcem. Je dobré mít na paměti, že lektor je jen trošku časově napřed. Je zde předpoklad delší praxe a více zkušeností, ale to vede k očekávání. Vhodnější je se zeptat sám sebe, jestli je to pro nás důležité. Naučit se něco můžeme od kohokoliv a kdykoliv a většinou tehdy, když to nejméně očekáváme. 

Nové věci a zkušenosti jsou příjemně osvěžující. Mohou nás prostě nakopnout, nebo nasměrovat správným směrem. Na druhé straně jsou jisté záležitosti, které vyžadují čas. Typicky lotos a s ním neodmyslitelně spojené kyčle, nebo inverzní pozice. Pro někoho science fiction, a pro někoho denní chleba. Důležitá je vnitřní motivace a potom okolí jehož součástí je i lektor. 

Lektor, ásana nebo i sekvence, která v nás vyvolává nejistotu, pochybění, nebo i hněv patří mezi ty nejvýživnější. Stres z neúspěchu není prohra, ale pouze nalezení hranic, které mohou být překonány. S takovým lektorem je vhodné chvíli zůstat. Může nás dostat daleko. Nebo nás ujistí v tom, že jsou naše pocity správné. Tak jako tak, je to přínosné. 

Ať už si tedy vyberete kohokoliv. Neulpívejte jen na jednom. Rozhodně ne ze začátku. Navštěvujte a komunikujte s co největším počtem. Vždy se ptejte. Proč a jak to máte udělat. A pokud dostanete odpověď kterou nechcete slyšet. Je na čase, začít se ptát jinak.